Terezko, známe se už nějakou chvilku, vzpomínám, že jsme se seznámily na focení, kdy jsem připravovala sérii kojících fotografií pro výstavu k události Respekt k porodu. Tenkrát mě zaujalo, že jsi byla jak jsi mi sama řekla „dulou studentkou“. Čas popošel a já vím, že jsi studium úspěšně dokončila a že se tomuto povolání aktivně věnuješ a proto mě těší, že si můžeme popovídat o tom, jaké to bylo, jaké to je a co všechno to pro tebe znamená.
Musím se zeptat pro začátek úplně jednoduše. Kdo je to dula?
Dula je žena, která poskytuje psychickou i fyzickou podporu ženě před porodem, během porodu a v šestinedělí.
Dobrá….a teď to zkusme jinak, méně učebnicově…co znamená být dulou pro tebe?
Být dulou je pro mě velmi naplňující. Zjistila jsem, že mě velmi baví pečovat o jiné ženy. Myslím, že vzájemná péče mezi ženami v dnešní společnosti chybí. Líbí se mi, že je v této profesi velký prostor pro individuální práci se ženou, párem, rodinou.
Porod mě fascinuje a vnímám ho jako důležitý okamžik v životě ženy, dítěte i vznikající rodiny. Bohužel je hodně zastřen mýty, traumaty a než k vlastnímu porodu dojdeme, můžeme mít za svůj život nasbíráno spoustu strachů a nepravd, to se týká jak žen, tak mužů. Proto jsem ráda za každou ženu, která je otevřená informacím a hledá si svou vlastní cestu k mateřství mimo názory, které jsou ukotvené ve společnost
Takže tě k povolání duly přivedl tvůj vlastní porod?
Když jsem si jako těhotná začala zjišťovat běžně dostupné informace o porodu, zarazilo mě, že medikace je u porodu něco zcela standardního. Bylo pro mě důležité porodit bez určitých zásahů jako např. nástřih, který mi přišel velmi nepřirozený. Proto jsem hledala další informace, absolvovala jsem předporodní přípravu pod vedením duly a to mě přivedlo na myšlenku, že bych dulu chtěla mít také u porodu.
Po mém porodu přišel velmi silný pocit, že je to profese, které bych se chtěla věnovat. Tento pocit jsem radostně přivítala. Konečně jsem totiž našla svůj profesní sen. Do té doby jsem se nějak plácala v zaměstnáních, které mě nenaplňovaly. Od své duly jsem se dozvěděla o organizacích, které se zabývají vzděláváním dalších dul – Česká asociace dul a České duly. Přihlásila jsem se na výběrové řízení do obou a do obou mě ke studiu přijali. Zvolila jsem instinktivně Českou asociaci dul a jsem za to rozhodnutí velmi ráda.
Povíš mi jaké bylo studium, jak časově náročné, kolik bylo malé, když jsi začala studovat?
Po porodu jsem dala prostor sobě a miminku a ke studiu se přihlásila až následující rok 2017. Dceři v té době bylo rok a půl. Jde o roční kurz, který se skládá z 10 celo-víkendových setkání a samostudia. Kurz probíhal v prostorách v Brně, kde bylo zázemí pro studentky i jejich děti. Skvělé bylo to, že když jsem zrovna neměla hlídání pro dceru, mohla jsem ji tam mít po celou dobu sebou. Velmi se to odlišovalo od klasické výuky, kterou jsem znala doposud. Mělo to přesah, kurz mi nepřinášel jen studijní informace, ale také prostor pro osobnostní růst, přátelskou atmosféru a sdílení v kruhu žen.
Proč myslíš, že to tak bylo?
Každá žena, která byla součástí kurzu byla velmi inspirativním člověkem od přednášejících přes koordinátorku kurzu až po spolužačky. Když kurz končil, měla jsem nostalgickou náladu, nejraději bych v tom pokračovala do nekonečna. V celé organizaci vládne dobrá atmosféra, necítila jsem zde žádné ženské soupeření, naopak vzájemnou podporu a přátelskou pomoc od všech, s kterými jsem se v organizaci setkala.
Mám pro tebe otázku do budoucna….kde se vidíš za dva roky?
Popravdě tolik dopředu nepřemýšlím, snažím se žít v přítomnosti, takže se soustředím na aktuální věci, na kterých chci pracovat.
Vím, že je to těžká otázka, i já se potýkám s tím, že na ni neumím jasně odpovědět. Tak když to nebudeme omezovat časovým rámcem, kde vidíš sebe, svou práci, svou rodinu, svou organizaci práce, dne v blízké budoucnosti, tak aby to bylo to, po čem toužíš a čeho chceš dosáhnout?
Chtěla bych nadále zůstat hlavně mámou, tak jako to mám teď. Moje pětiletá dcera nechodí do školky, takže je moje hlavní zaměstnání. Zároveň chci mít čas pro sebe a svůj rozvoj. Ráda bych, aby se rozvíjely pracovní aktivity, kterým se věnuji. Jako dula mít stabilní přísun klientek, dále se v tomto oboru rozvíjet jak zkušenostmi, tak studiem. Mimo to v Opavě s kamarádkou už od roku 2018 pořádáme tzv. swapy-výměny věcí, což je udržitelný způsob získávání věcí. Ráda bych, aby tato myšlenka dál rostla a lidé více přemýšleli o tom, jak a kde nakupují.
Myslíš, že je to práce, kterou může člověk dělat celý život?
Myslím si, že určitě, většinou tuto práci dlouhodobě dělají ženy, které ji vnímají jako své poslání, naplňuje je. I tak ale můžou narazit na náročnou organizační stránku této profese. Například na kurz u České asociace dul se každý rok přihlásí zhruba 20 studentek, ale nakonec u této profese zůstane jen malá část, některé třeba nezačnou vůbec, protože se změní jejich situace v rodině, nutí je to jít do klasického zaměstnání, protože k tomu, abys mohla tuto profesi vykonávat, je potřeba velká podpora okolí. Zvláště když máš malé děti, potřebuješ někoho, kdo ti je pohlídá kdykoliv, neplánovaně, často v noci, protože porody se nejčastěji rozjíždí v noci a nikdo neví, jak dlouho bude porod trvat, kdy se vrátíš domů. Můžeš být pryč klidně 20 hodin. Dula je pořád v pohotovosti, musí být připravena z minuty na minutu změnit své plány, být stále mobilní atd.
Vrátím se ještě k té tvé pracovní vizi. Co to znamená stabilní přísun klientek? Pro člověka, který vůbec netuší, co se dá zvládnout a co to obnáší, jak se to dá zorganizovat?
Momentálně jsou pro mě ideální dvě klientky za měsíc. Ale například za rok-za dva už si představuji 4 klientky měsíčně. Tak aby dula mohlo být mé hlavní zaměstnání a dokázalo mě uživit, je potřeba mít minimálně 4-5 klientek měsíčně.
Takže to mluvíš o doprovodu k porodu?
Ano doprovod k porodu, k tomu samozřejmě patří i konzultace a předporodní příprava se ženou i s jejím partnerem. Záleží, kdy tě žena kontaktuje, některé ženy dulu kontaktují dostatečně dopředu, jiné i na poslední chvíli. Samozřejmě čím více schůzek se ženou máme, tím více o ní vím a zkvalitňuje to naši spolupráci. Mohou vyplynout a otevřít se témata, které ti žena na první schůzce neřekne. Prohlubuje se náš vztah, u porodu mě pak bere jako důvěrně známého člověka.
Myslíš si, že je pro tvou práci důležitá prezentace na internetu a sociálních sítích?
Když se nebudu propagovat, tak o mě lidé nebudou vědět, ale zároveň cítím, že u této profese je největší reklamou osobní doporučení. Myslím si, že Opavsko je tímto typické. Třeba v Ostravě, tím, že je to velké anonymní město, může být marketing mnohem důležitější.
Působíš jen na Opavsku?
Doprovázím ženy do okolních porodnic – Krnov, Opava, Ostrava.
Jsi zběhlá ve věcech týkajících se technologií, fungování Facebooku, marketingu?
Činí mi to problém, nejsem typ, kterého by bavilo každodenní přidávání příspěvků na Facebook, sdílení ze soukromého ani pracovního života, ale vím, že na tom musím zapracovat. Momentálně mám v plánu vytvořit si svépomocí webové stránky, poté si zase vytyčím další cíl, třeba být aktivnější na sociálních sítích, ale postupně…
Pryč od technologií. Vraťme se k tomu, co je ti vlastní. Zajímalo by mě, co často řeší ženy u porodu, co potřebují překonat a co tě zarazilo?
Často musí překonat svou hlavu. Své myšlenky, obavy, strach, potřebu mít věci pod kontrolou. Pro porod je důležité nezapojovat racionální část mozku, ale naopak jeho primitivní část. Naše tělo při porodu přirozeně neokortex tlumí, ale potřebuje k tomu splnit podmínky jako jsou pocit bezpečí, ticho, teplo, přítmí.
Důležité je také získat sebevědomí, aby žena věřila sobě, svému tělu a svému miminku, že jsou k porodu od přírody vybaveni. K tomu potřebuje znát informace, jak porodní proces funguje, jaké jsou jeho jednotlivé fáze atd. Ideální je, když tyto informace má i muž a zároveň dá naprostou důvěru ženě a pevně za ní a jejími přáními stojí. Může pak v situaci, kdy je žena plně ponořena do porodního procesu a nemá již kapacitu na komunikaci s personálem, vyjednávat se zdravotníky za ni.
Já jsem původní profesí zdravotní sestra, to víš, že? Napadá mě, jak vycházíš s personálem, jak se na tebe, jako na dulu dívají?
Okolní porodnice jsou k dulám vstřícné a pokud dula zná a nepřekračuje své kompetence často nás vnímají jako nápomocné. Hodně záleží s jakou energií tam přicházíš, kdybych přicházela s bojovnou náladou, tak nemohu čekat, že mě tam někdo přivítá. Porodnice v okolí jsou na přítomnost dul zvyklé, nejméně ta Opavská, ale v Krnově i Ostravě je přítomnost duly běžná.
Teď bych od tebe ráda slyšela pár informací, čím konkrétně se dula u porodu zabývá? Sama žiji v takové „společenské bublině“, kde asi málokdo netuší…ale přece jen, kdyby tento rozhovor četl někdo, kdo se s profesí duly ještě nesetkal…pověz, o čem to je?
Já jsem ve stejné bublině jako ty (smích). Vždy vycházím ze zakázky ženy, každý pár potřebuje něco jiného. Má práce je o empatii, citlivosti, podpoře, důvěře, trpělivosti a pochopení. Pokud tě zajímá, jak to probíhá přímo u porodu, tak zpravidla žena volá, když se objeví známky porodu. Společně se domluvíme, jestli ještě zůstává doma sama, mám přijet k ní nebo se setkáme v porodnici. Pak jsem s ní po celou dobu porodu, po něm podporuji vytvoření ranné vazby mezi rodiči a miminkem. To pravé místo pro narozené miminko je na těle matky, případně otce.
Odcházím až po bondingu, někdy ji ještě doprovázím i na oddělení šestinedělí, kde ji pomáhám vybalit věci. Ženu masíruji, hledáme úlevové pozice, techniky, jak lépe zvládnout intenzitu kontrakcí, pozice vhodné k dané fázi porodu. Podporuji kontakt ženy a jejího muže, ukazuji mu možnosti, jak může být své ženě nápomocný. Poskytuji psychickou, emocionální i fyzickou oporu, pomáhám vyznat se v situacích, kdy se mají rozhodnout ohledně personálem nabízeného postupu. Probíráme jaké jsou výhody, nevýhody, možnosti, alternativy i jejich pocity, aby se mohli informovaně rozhodnout.
Je důležité, aby informace o zákrocích znali dopředu, probíráme je na předporodních schůzkách. Když si žena napíše porodní plán, neznamená to závazek, že tak musí porodit, u porodu může nastat situace, kdy svůj pohled přehodnotí nebo tomu chtějí jinak okolnosti. Je ale důležité, aby cítila, že to ona má kontrolu nad svým porodem, ne že o něm rozhoduje někdo za ni. Dula je nezávislou podporou, která poskytuje informace tak, aby ženou nemanipulovala a samotné rozhodnutí je vždy na ženě či páru.
Kdo je v tomto oboru pro tebe vzorem, čí práci sleduješ? S kým by ses ráda setkala osobně třeba?
V řadách dul je spoustu inspirativních žen a skvělých zástupkyň této profese, např. Míša Sedláčková, Markéta Kukucková, Kristýna Beránková… v online světě sleduji práci Anny Kohutové, což není dula, ale porodní asistentka, která šíří velkou osvětu o přirozeném porodu. Přirozený porod se bohužel stále v dnešní době bere jako alternativa.
Můžeš mi říct, co jsou jejich vlastnosti a co na nich obdivuješ?
Lidskost, zkušenosti, respekt, vnitřní klid, rozvážnost, moudrost a nadhled.
Kdybys měla doporučit těhotné ženě jednu knihu, kterou si má přečíst, která by to byla?
Mezi “povinnou” porodní četbu patří určitě Znovuzrozený porod od Odenta. Pak mám velmi ráda a klientkám doporučuji a půjčuji knihu Aktivní porod od Balaskas – je velmi praktická, proložena názornými fotografiemi, je tenká, takže je i pro nenáročné čtenářky.
Co by ještě mělo zaznít?
Ráda bych vzkázala ženám: Zastavte se, věnujte čas samy sobě a buďte k sobě pozorné. V těhotenství obzvláště, zjišťujte si informace od nezávislých zdrojů a buďte věrné samy sobě. Věnujte se činnostem, u kterých se cítíte šťastně. Kromě přípravy na porod se neopomeňte připravit i na další důležitou životní fázi – šestinedělí. Vaše místo je teď v posteli s miminkem, nesnažte se být dokonalou ženou, která se zvládne postarat o sebe, novorozené miminko, manžela i domácnost. Domluvte si dopředu pomoc s uklízením, vařením a nechte o sebe pečovat.
Moc ti děkuji za tvůj čas a příjemné povídání.
Dulu – Terezu Šindělářovou můžete sledovat na jejich facebookových stránkách, web je v přípravě.
Terezku jsem zpovídala já, Lucie Urbánková, brandová fotografka žen – tvořících i pečujících. Pokud vás zajímá, koho vyzpovídám příště, můžete mě sledovat na profilu Bright moments.
Pokud se vám rozhovor líbil, sdílením ho podpoříte. Bude tak inspirací pro další odvážné ženy, které chtějí jít svou vlastní cestou.
Více o brandovém focení zde.